Emi’s Reviews > Rochus > Status Update

Tak takovou kundovinu jsem nečetla už dávno. Ještě že jsem unavená, jinak bych se nasrala znova. A možná tou knihou i mrdla. Protože tyyyvole, WHAT THE FUCK

Ještě že jsem před chvilkou ragovala bráchovi o celym ději, jinak bych byla ještě víc angry. Totálně pointless kniha. Kundovina. Fakt že jo. A to to vypadalo tak slibně.

ugh

Neeeee. Neee. Tyvole to neeee.

Jako, bude to už byl při scénách v Nice, hlavně ten konflikt. Ale tohle? Mám chuť tu knihu mrdnout pořádně daleko, ale je z knihovny a zrovna jedu v autobuse.
Ale tyvoleeee, tohle je tak dementní plottwist, že mě to fakt nasralo. Myslela jsem si že to město tam bylo zmíněno náhodou, dopiči

Jakože, konečně to je už rozjetý, ale všechny ty mírný náznaky magickýho realismu se zvýraznily a najednou mi to přijde tak nějak podivně ezo. Třeba se to nějak vysvětlí na konci, ale celej příběh mi přijde tak nějak pointless, nechápu, proč jsem musela sledovat příběh těch dvou.

A beztak, podoba firmy je jak z vlhkýho teenage snu o tom, jak můžou nájemní vrazi vypadat. meh

Jooo, starej světec v dlouhym plášti a s mluvícím psem, do prázdnýho šálku vyplivne pár zubů a trochu krve. Velká mluvící krysa z toho šálku jedním tahem vysrkne krev, usměje se a odběhne z kavárny.

I tohle je obraz, který Rochus nabízí a už posledních asi 150 stran mě hrozně baití, že se něco stane. Jsem za polovinou a pořád mám dojem, že hlavní děj vlastně ještě nezačal.

No ty vole, fakt jsem nečekala, že tu narazim na reálný pětistránkový životopis Mii Khalify, který jí z hlavy vyčetla telepatická mořská panna.
A ta křišťálovka je taky na padrť.

Mno. Musim říct, že v tuhle chvíli mě serou už obě hlavní postavy. Oba mají takovou tu typickou českou pindací náturu, kdy se dívaj hrozně zpatra na jiný lidi. A oba jsou dost povrchní, nicméně taky hrozně málo zajímaví, jejich povahy vůbec nejsou hluboké, jen dva centimetry vody. Loužičky.

Styl psaní je ale furt fajne, ještě se nic vlastně neděje, tak uvidim, jako furt baví, ale... bylo i líp ._.

"Anděl!" zakřičela dívka.
"A stojí mu péro!" přidala se druhá.
"A jaký!" dodala třetí.
"Počkej anděli!" volaly za ním dívky a zajíkaly se smíchy. "Vezmi nás do nebe! Klidně si mě na cestu naraž na ten..."

Oprsklá sexuální tematika v tuzemských knihách je už evergreen a i když z něj mám osypky, nejspíš jsem i trochu zaujatá, u zahraniční by mi to asi nevadilo.
(už z toho mám ptsd)

Kvůli tomuhle jsem si musela vygooglit, co znamená bedekr. A ty vole, on to bedekr vlastně docela je.
Jsem zatím na úplným začátku, tak těžko hodnotit, ještě se to vlastně ani nerozjelo, ale jazyk je fajn. Tuhle věcnou domáckost mám na českých knihách ráda. A těším se na magickej realismus.