Emi’s Reviews > Aspirin : The Remarkable Story of a Wonder Drug > Status Update

Naprosto fenomenální kniha. Nebyla tam část, co by mě ohromně nebavila a i když jsem to četla pomalu několik měsíců, ke konci se už stala v podstatě mým comfort objektem, aspirin se vždy povaloval někde v mé blízkosti.
Fakt moc doporučuju komukoliv, koho zajímá historie, neobvyklé příběhy a to, jak je všechno neuvěřitelně propojené. 11/10

Furt se opakuju, jak fenomenální kniha to je.

Teď ještě navíc začala rozebírat statistiku a počátky medicínských meta-analýz. A mě to brutálně baví.

Docela jsem na to v poslední době zanevřela a je mi to vůči ní líto, že kniha je skvělá, už se blížím k finiši a pořád brutálně zajímavý.

Ale cukající se potkaní rektum..?

Moc se mi líbí, že můžu tu knihu opakovaně dropnout na měsíc i víc, a stále je to i tak hrozně zajímavý. Už je mi ale trochu trapně, jak moc se v tom crcám.

Každopádně, časově jsem už v šedesátých letech a řešil se objev paracetamolu a ibuprofenu. Miluju, jak to je všechno hrozně propojený a dostávám tak moc kontextu.

Chtěla jsem si udělat srandu, že its so sad, alexa, play erika. Ale nakonec mi to přijde asi docela nemístný, páč prostě...nácci no. A koncentráky.

Jsem ale vděčná, že se v tom autor moc nerochní. A že se dokáže rochnit jak prase v žitě. Jen prostě zmiňuje fakty související s aspirinem a IG Farben a... tak. Je to furt hrozně zajímavý a baví mě to, ale prostě Mengele a Zyklon B a další věci, no.

Abych byla upřímná, nevěděla jsem, že španělská chřipka byla asi tak strašná? Hrozně moc zajímavých informací.

Ale taky se blížím k náckům a toho se fakt bojim, vzhledem k tomu, že autor o spolupráci IG Farben a nacistického režimu napsal celou jednu knihu.
Ufky, ufky.

Souboje velkých firem jsou stále velmi napínavé, docela jsem do bodu konce wwi a shiit got sort of real. Už to není jen ňuňu anilinový barvičky a léčivý bonbónky (a herák), ale taky bojový plyny a potápění obchodních lodí.
A bude hůř, žejo.

Furt je to ale brutálně zajímavý a baví mě to.

Čtu o právních sporech o patentech na chemické složení léků a přijde mi to napínavé. Ze všeho viním autorovu schopnost vyprávět věci zajímavě. Včera jsem dala rodině přednášku o vzniku aspirinu a heroinu a bylo to fun:3

(stále se obávám, že teď už přijde ta nudná čásr a ona ještě furt nepřišla)

Nečekala jsem, že popis vzniku farmaceutického průmyslu může znít takhle dobrodružně. Ale, do háje, ono to tak fakt zní.