David

“Jedného dňa so sebou priviedli vlastného dozimetristu a násilím otvorili sklad rádioaktívneho odpadu. Prinútili ma tam ísť. Pod namierenou hlavňou samopalu.
Prišiel som v protiradiačnom odeve, v ochranných okuliaroch a rukaviciach. Oni len tak, v uniformách. Zase ten sebavedomý úsmev.
‚Tak to konečne máme, inžinierko,‘ hovorí jeden z nich. ‚Tu ukrývate tie laboratóriá na biologické zbrane!‘
Všetko som pochopil. Oni si naozaj mysleli, že ak obsadia Černobyľ, nájdu tu americkú základňu, v ktorej sa vyvíjajú biologické zbrane. Nebola to žiadna informačná hra. Mysleli to smrteľne vážne. Verili tomu.
„A našli?“
„V momente, ako otvorili ťažké ochranné dvere, dozimetre sa zbláznili. Vyskočili za maximálne merateľné limity. Dozimetrista odtial utiekol. Zostali armádni plukovníci a ich vojaci. Jeden z nich zdvihol holou rukou tubu. Bol to kobalt-60. Začal si ho fotit‘.
Povedal som: ‚Ak náhodou bývate v jednej izbe s týmto šialencom, radšej rovno napíšte svojim ženám. Nech si začnú hľadať nových mužov.‘
Oni: „Geňa, okamžite to polož!“
Všetci utiekli.”
― Tomáš Forró, Spev sirén: Putovanie do srdca ukrajinskej vojny

“There are still people in New York who call themselves Italian
Mafia, but it is a motley collection of low-level criminals that would
embarrass Lucky Luciano. It more closely resembles The Sopranos, without
the therapist.”
― James Comey, A Higher Loyalty: Truth, Lies, and Leadership

“Why do you have these views?”
“I just do,” Trump replied. “I’ve had these views for 30 years.”
“That doesn’t mean they’re right,” Cohn said. “I had the view for 15 years I
could play professional football. It doesn’t mean I was right.”
― Bob Woodward, Fear: Trump in the White House

“O Slovensku samostatném se nemohlo vůbec jednat vážně; zbývala by možnost, aby se stalo autonomním v Uhersku. Ani to nebylo možné podle daných okolností, a tudíž nezbávalo než sjednocení. Malí národové všichni za světové války žádali svobodu a sjenocení. Slovaci a Češi věděli, že sám jsem byl vždy pro Slovensko; svým původem a svými tradicem Slovák, cítím slovensky a pro Slovensko jsem vždy nejen horoval, ale pracoval. (..) Vím dobře jak i rusofil Vajanský, když se jednalo doopravdy, byl pro jednotu, nejinak, jak jeho otec, před tím už Kollár a j. Ale vím také, jak se mnozí Slováci ve svém národním a politickém ponížení utěšovali vidinami bez činů a práce. (..) Za války obživl slovenský romantism mezi Slováky v Rusku. (..) někteří slovenští pracovníci snili o Slovensku samostatném nebo spojeném s Ruskem; ale vyskytli se i lidé, kteří hlásali spojení Slovenska s Polskem a dokonce s Maďarskem. V Moskvě se ustavil hned roku 1915 'Slovensko-ruský spolek paměti Štúra' a v něm se tvorřili pod vedením několika politicky naivních Rusů rozmanité protičeské iluse nejasného a nezralého panslavismu a panrusismu.”
― Tomáš Garrigue Masaryk, Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918