David

“O Slovensku samostatném se nemohlo vůbec jednat vážně; zbývala by možnost, aby se stalo autonomním v Uhersku. Ani to nebylo možné podle daných okolností, a tudíž nezbávalo než sjednocení. Malí národové všichni za světové války žádali svobodu a sjenocení. Slovaci a Češi věděli, že sám jsem byl vždy pro Slovensko; svým původem a svými tradicem Slovák, cítím slovensky a pro Slovensko jsem vždy nejen horoval, ale pracoval. (..) Vím dobře jak i rusofil Vajanský, když se jednalo doopravdy, byl pro jednotu, nejinak, jak jeho otec, před tím už Kollár a j. Ale vím také, jak se mnozí Slováci ve svém národním a politickém ponížení utěšovali vidinami bez činů a práce. (..) Za války obživl slovenský romantism mezi Slováky v Rusku. (..) někteří slovenští pracovníci snili o Slovensku samostatném nebo spojeném s Ruskem; ale vyskytli se i lidé, kteří hlásali spojení Slovenska s Polskem a dokonce s Maďarskem. V Moskvě se ustavil hned roku 1915 'Slovensko-ruský spolek paměti Štúra' a v něm se tvorřili pod vedením několika politicky naivních Rusů rozmanité protičeské iluse nejasného a nezralého panslavismu a panrusismu.”
― Tomáš Garrigue Masaryk, Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918

“V sergejevském klášteře jsem byl hostem u otce igumena -
pozoroval jsem tu nevzdělanost a pověrečnost pravoslaví; a tím chtěli slavjanofilové zachránit
Slovanstvo! Celkem jsem si odnesl z Ruska totéţ, co Havlíček: lásku k ruskému lidu a nechuť
k oficiální politice a k panující inteligenci.”
― Karel Čapek, Talks with T. G. Masaryk

“Lamanskij mi řekl rovnou, ţe Rusové mají zájem jen o Slovany
pravoslavné, nejvýše ještě o Slováky, protoţe jsou stejně naivní jako ruský boţí lid; nás
Čechy, jako liberály a západníky, by nechali jít k čertu.”
― Karel Čapek, Talks with T. G. Masaryk

“i v naší politice byli slavjanofilové, ale viděl jsem, ţe vyznávají to své
slovanství jen ústy a bez poznání.”
― Karel Čapek, Talks with T. G. Masaryk