Eliza > Recent Status Updates

Když už fňukám u současné F1 sezóny a z Throttled má být film... Tak se tomu podíváme na zoubek. Zatím působí Noah jako MMC makeover Verstappena.

První dojmy nejsou úplně pozitivní. Wren mě zatím neoslovila vůbec, chováním ani uvažováním. Cítím náběh na Mary Sue. Představení mužského love interesta mě taky neodrovnalo. Další z řady Xaden-Rhysand-bůhvíkdo. Vážně hodně se snažím držet mysl otevřenou. Třeba se to zlomí k lepšímu. Nicméně, další sranda dystopie, kdy to ze všech kontinentů zvládla překlepat zrovna Amerika.

Ilustrace jsou krásné, podzimní vibe až trochu přeslazený, postavy jsou fajn, ale děj je teda víceméně neexistující. Cením scénu u marshmallounů i LGBT reprezentaci a uvidíme, co bude dál.

Tempest je chvílemi vážně těžký strávit... "Not like other girls" goes hard.

Já nějak nevím, co si myslet. Působí to jako prvotina mladého autora, tou jednoduchostí vyprávění i jazyka. Takové trochu jalové, až moc idealistické třeba v rámci společenství Ohařů. Tempest má nakročeno k "not like other girls". Uvidíme.

Vojenské prostředí je zajímavé, na nějaká jiskření je brzo. Nate mi prvoplánově sympatický není, je nějak celý moc ostře řezaný a namakaný. Na Izzy jsem zvědavá víc.

Tohle se fakt čte samo, až je to šílený.

Tak krásná obálka. Tak pěkné cozy fantasy prostředí. Ale ty postavy? Dialogy? "Děj"? Nejdřív jsem si myslela, že je to překladem, ale po nahlédnutí do anglické verze si tím nejsem jistá. Zní to stejně blbě v obou případech, neohrabaný překlad jen přidává.
"To bylo kurevsky boží. Zklidni se, můj klitorisi." - Vážně? Fakt? Ve druhé kapitole? Protože sundal kotě z trámu? Nevím, jestli to vydržím.

...Tohle je strašně náročně stravitelné. Psaní je super, autorka to pojala velmi čtivě, velmi ostře, a jedu stránku za stránkou, ale občas si musím dělat mentální pauzy. Je to dost raw. Poslední setkání Terezy a Daniela, to budu chvíli procesovat.

Anotace zaujala, na knihu jsem přispěla a zatím toho vážně nelituju. Čtivě psané, dobré tempo, jasné jazykové rozlišení současné a mladší Terezy. A už teď vím, že to bude jako dostat pěstí do žaludku :)

Opět, živé postavy, malý svět, pěkně to vyniká. Cítím, že Šarlota mě eventuelně zbourá jak náklaďák na D1 a Damián je už teď úplnej bobík. "Nejhorší" je, jak moc má tohle prostředí tendenci připomínat vlastní školní zážitky, lidi z okolí...

Pravděpodobně zlatý hřeb knihy, ale čte se to dost mechanicky. "Hm, aha, tak jo." Olivia je strašně plochá postava - nic nemá, nic mi čtenářsky nedává, není ani annyoing, protože není nic. Malachiáš, paradoxně, není v téhle fázi nesympatický, což je pro mě ten skutečný horor. V DR žánru jsou horší pošuci než on. Logika každopádně vyletěla oknem už dávno.

Je pro mě místy těžké oblíbit si Celii, skrze její poněkud idealistické představy, slepotu vůči realitě. Oceňuji spíš cynismus Evelyn. A hodně mě zajímá, jaká vyjebávka bude čekat na Monique.

Jedno musím Malachaiovi nechat - ten psychouš umí uklízet!

Já to nemůžu přestat číst, skvěle napsané. Starý Hollywood mě nikdy obzvlášť nezajímal, ale tahle sonda do života? Bomba. Návraty do přítomnosti taky. Věci tu dávají smysl, nic mě tu neruší, Evelyn je skvělá postava.

Moje hlavní otázka je - zabil Malachi toho psa? Protože mám pocit, že zabil Oliviina psa.
Táta na vozíku se mi zdá trochu moc, ale OK, má to být fucked up, fajn. Na zbytek knihy se vzdávám aplikace obecné logiky. Tohle je based on vibes only.

Knihu mám zatím jako e-knihu, ale objednávám i fyzickou kopii. Je tu tolik citátů, které si musím označit, to se mi chvíli nestalo. Evelyn i Monique jsou skvěle vykreslené, jazyk je bezvadný, plyne to rychle. A má to nějakou hodnotu, utváří to obrázek o světě. Juj, tohle mi udělalo radost.